Od počátku lidstva
Jak lidstvo začalo pracovat s plodinami, sbírat vodu nebo vařit, tak vznikla poptávka po nádobách různého tvaru na uchovávání potravy. Nejstarší dochované výrobky z keramiky pochází z období 10 tisíc let před naším letopočtem a nachází se v Číně.
Tehdejší keramika se ještě nevypalovala. Kolem roku 3000 př. n. l., s vynálezem primitivního hrnčířského kruhu, se keramika stala významnou obchodní komoditou a pronikala mimo kuchyně. Začala se využívat k výrobě kachliček a nepálených cihel.
Keramika na přelomu letopočtu
V Evropě byli těsně po přelomu letopočtu mistři na výrobu keramiky Řekové, kteří prosluli svými bohatě malovanými vázami. Římská říše se nechala inspirovat zaniklou civilizací Etrusků a převzala jejich umění a tím vznikla červeně glazovaná plastická keramika.
Stále se notně obchodovalo, proto se do Evropy dostala keramika z východu. U nás netradiční zlatá a modrá glazura pocházela z Arábie a těšila se velké oblibě.
Čínští mistři keramiky
Pokud se řekne porcelán a keramika, tak nemůžeme vynechat čínskou tradiční výrobu. Již ve 13. století se na území Číny vyráběla keramika, která se nápadně podobá tradičnímu porcelánu. Postupně se technologie zdokonalovala a zanedlouho se k přísně tajnému postupu dostali i Japonci.
Nesmíme zapomenout ani na slavnou Terakotovou armádu. Více než 8000 bojovníků z hlíny hlídá hrobku svého císaře. Dnes je tato památka světově proslulá a celý chrám je zapsán na seznam kulturního dědictví UNESCO.
Evropská keramika
V Evropě se keramické řemeslo vyvíjelo překvapivě rychle. Kromě dekoračních předmětů, nádob na potraviny nebo porcelánových čajových setů se vyráběly také užitkové předměty. Kachle se již běžně vypalovaly a bohatě zdobily. Nutno říci, že ve středověku si tento luxus mohla dovolit pouze vyšší vrstva. Na vesnicích se stále běžně stavělo z nepálených cihel.
V 16. století se v Itálii rozmohla technika fajáns, která byla dovezena z Egypta. Tato keramika se velmi nápadně podobá porcelánu díky neprůsvitné bílé glazuře a zdobení. Na rozdíl od porcelánu se však vypaluje při nižších teplotách.
Vynález hrnčířského kruhu
Primitivní hrnčířský kruh byl vynalezen již kolem 6. tisíciletí před naším letopočtem. Během dlouhých let prošel modernizací, nicméně jeho vzhled a technika se příliš nezměnila. Původní kruh byl poháněn ručně. Následně s kruhem otáčeli pomocní učedníci. Od 18. století se k pohonu hrnčířského kruhu využívají také stroje.
Hrnčířský kruh byl natolik důležitý vynález, že jej nalezneme napříč celým světem. Od Mezopotámie, přes Palestinu, Egypt až po Japonsko. V keramických dílnách má své místo i dnes.
Přečtěte si také, jak lze rozdělit keramiku, nebo nastudujte, jak to bylo s výrobou skla v historii.