Co je to porcelán?
Možná vás překvapí, že keramika a porcelán k sobě mají hodně blízko. Proto, že je porcelán většinou bíle nabarvený, máme za to, že má jiný základ. Ale opak je pravdou. Porcelán je totiž keramickou hmotou, která je po vytvarování vypálena, čímž ztvrdne a může začít sloužit. Složení této hmoty je ovšem jiné než u běžných keramických výrobků. Jejím základem je totiž kaolin, což je specifická hornina složená z kaolinitu a droboučkých zrnek křemene. Kaolin se mimochodem používá i pro výrobu keramiky, ale třeba i k výrobě papíru.
Zdroj kaolinu v Číně
Možná již víte, že první porcelán vznikl v Asii, konkrétně v Číně. Nejstarší nalezený porcelán pochází již ze 7. století před naším letopočtem. Číňané se brzy stali mistry ve výrobě porcelánu, vyráběli z něj nejrůznější útvary, a to nejen nádobí, ale i sošky, dekorace a další (i užitkové) předměty.
A proč zrovna Čína a ne jiná země (nebo – v tehdejší době – říše)? Důvod tkví pravděpodobně v tom, že na území Číny, konkrétně u města Ťing-te v provincii Ťiang-si se nachází obří naleziště kaolinu. I slovo kaolin má svůj původ v čínštině a znamená: hlína z Vysokého kopce. Tím Vysokým kopcem je míněno právě již zmíněné obrovské naleziště. Takže díky němu měli Číněné už odedávna dveře k výrobě porcelánu doslova otevřené a mohli za celá staletí vypilovat své umění k naprosté dokonalosti.
Kvalita a krása
Jelikož v Evropě jsou naleziště kaolinu výrazně menší a porcelán se k nám dostal až o mnoho později, zaměříme se dále na historii porcelánu v Číně. Pokud byste zavítali do muzea porcelánu a viděli nějaké kousky staré třeba 2 000 let, budete fascinovaní, jak dokonale stále vypadají a jak úžasné barvy pořád mají. Číňané totiž při výrobě porcelánu odedávna dbali především na kvalitu.
K nejoceňovanějším typům porcelánu patří ten vyrobený za vlády dynastie Tchang (říše Tchang existovala mezi lety 618 až 907 n. l.). Tehdy se vyráběly nádherné čajové servisy z porcelánu, které byly obvykle čistě bílé a nečekaně odolné a tvrdé.
Dynastie Sung přesměrovala výrobu porcelánu od praktičnosti k dekorativnosti. Porcelán začal být krásnější, zdobnější, jemnější. Porcelán často vypadal jako zdobený tuší a byl ozdobou šlechtických sídel, milovali ho bohatí Číňané a pořizovali si ho jakožto umění. Na druhou stranu tu pořád byl „lidový“ porcelán, který měl především sloužit, nikoliv zdobit.
Modrý porcelán
Typický čínský porcelán je nejen bílý, ale i modrý. Ten se zrodil, když do směsi pro malování byl přidán kobalt – a ten způsobil zabarvení do modra. Možností, jak přidávat kobalt a vytvářet tak modré zabarvení, existuje několik. Ale podstatné je, že tato přísada dodnes expertům umožňuje zjistit přesné stáří nalezeného porcelánu.
Motivy na porcelánu
Od okamžiku, co začal porcelán nejen sloužit, ale i zdobit, se začal malovat mnohem propracovaněji. Nestačily jen „tušové“ ornamenty a modré probarvení, ale čínský porcelán je proslulý svými propracovanými, detailními motivy. Nejčastěji se na porcelán malovala čínská krajina, rostliny a zvířata. Nechyběly ani výjevy ze života čínského lidu nebo draci.
Přečtěte si také Dějiny sklářství v Česku nebo Proč lidé tolik milují porcelán?